Deník z Če-chanu Den 11 - A teď bečímeee!
Den 11 - 11. březen 2021
Dnešní den se nesl ve znamení videa, které prosvištělo sociálními sítěmi. Je na něm tatínek, ležící na zemi a na něm dva policisté, kteří ho zaklekávají. Řvoucí dítě utíká do náruče směrem k cizí paní. Důvod? Muž nemá roušku.
Ležící a bránící se pán policisty, kteří mu klečí na zádech a různě kroutí rukama, slušně žádá, ať ho pustí. Video vyvolalo obrovské reakce, nakonec se během pár minut i na idnes.cz objevil článek o tom, že příslušníci byli postaveni mimo službu a že starosta daného města považuje zákrok za lidsky necitlivý. Nicméně policie po prozkoumání (bohužel ne ojedinělého incidentu) dospěla k závěru, že jednala v souladu s platnými předpisy. Že přece nemůže někoho nechat porušovat daná pravidla jen proto, že má na ruce malé dítě. Video s komentářem sdílela manželka pacifikovaného pána s tím, že ona paradoxně pracuje na ARO a pečuje o dusící se pacienty.
Jsem na podobné dramatické situace hodně citlivá. Zažila jsem v dětství hodně vypjatých scén. U nás doma se dost pilo a bylo tam i domácí násilí. Vidět plačící, traumatizované, malinké dítě, to se mě teď navíc jako mámy opravdu hodně dotýká. I jsem si trochu poplakala. Chápu obě strany. Dobře, máme tu policisty, kteří si musí zachovat tvář a nemohou dopustit, aby si každý po ulici trajdal bez ochrany úst a nosu, když už je to tak z vyšších míst rozhodnuté, že... Na druhou stranu tady máme podle mnoha lidí naprosto nesmyslné opatření, které nás stát nutí dodržovat. Kolik lidí se asi tak nakazí při chození po ulici? I my jsme se včera po Budějicích procházeli bez roušky. Ale je pravda, že my jsme takoví ti správní občané ovčané, kteří když uvidí uniformu, roušku rychle nasadí. Vlk se nažere...
Husté byly diskuze. Názory se lišily podle toho, kdo je podle diskutujících viníkem toho, že dítě zažilo zbytečně obrovské trauma. Jedni říkají, že policajti, protože jejich reakce byla nepřiměřená. No a druzí se pohoršují nad tatínkem. Proč nesrazí podpatky a nenasadí roušku, kór když má sebou dítě. Věděl přece, co mu hrozí... Proč si hraje před potomkem na hrdinu? To nemůže překonat svoje ego a příslušníky poslechnout?
Tak já nevím, člověk léta koumal, jak bylo za komunistů možné to, co bylo možné... a teď se to dosti vyjasňuje. Takhle. Vždycky tu bude stádo, které bude říkat: "Nepřemýšlej, poslouchej a nebudeš mít problémy." Bééé. A pak tu bude menšina těch, kteří se nehodlají podřídit něčemu, s čím bytostně nesouhlasí. Z nějakého hlubšího morálního principu. Přiznám se, že moje srdce buší čím dál víc tím rebelujícím směrem. A to jsem původně byla taková poslušná holčička... I do pionýra jsem chodila a jedničky domů nosila...
Často jsem dříve přemýšlela o disidentech (pro mladší ročníky - odpůrcích komunistického režimu). Byly jejich postoje a činy projevem hluboké vnitřní statečnosti nebo nabubřelého ega, které se nechtělo přizpůsobit, sklonit se před vůli většiny? Jak bych se tehdy zachovala já, kdybych byla postavena před stejné volby? Ti, co utíkali do zahraničí, moc dobře věděli, jaké potíže způsobí své rodině a svým blízkým. Velké. A ti, co odejít nechtěli, na tom nebyli lépe. Disidenti pracovali v kotelnách a jiných podřadných profesích. Jejich děti nemohly studovat a byly pronásledovány režimem všemi možnými způsoby. Ještě před velkým průšvihem jsme viděli film Havel. Náš první polistopadový prezident měl výhodu, že neměl děti. Nemohli ho ničím vydírat. Ale přesto - strávil léta ve vězení jen proto, že odmítl přiznat něco, co nebyla pravda. Věřil, že nic špatného neprovedl, když hájil základní lidská a občanská práva. Na druhou stranu, tyto jeho postoje, za komunistů tolik odsuzované a vysmívané, ho po změně režimu vynesly do prezidentské funkce. "To jsou paradoxy..." (Řečeno se Sládkem z naprosto parádně absurdní Havlovy - prý - částečně autobiografické hry Audience.)
S vysokou pravděpodobností teď nastává doba, kdy si sami na vlastní kůži vyzkoušíme, kde jsou ty naše osobní hranice, za které opravdu nechceme jít. Jak pevně jsme usazení ve svých hodnotách a jak moc si za nimi dokážeme stát... Nebude to příjemné a bude to hodně na dřeň.
P. S. V podvečer se před ministerstvem zdravotnictví zastřelil 50 letý muž. Jasná zpráva těm, co nechtějí slyšet...