Takhle zamračený obličej jsem snad ještě neviděla. Jako by ten člověk na tvářích nosil pětikilové závaží. Ani v okamžiku, kdy se pokusí o úsměv, se ty jeho pytle nepohnou ani o minimální kousek.

Další noční výlet sanitkou. Celou noc strávil v bolestech na lavici na chodbě pohotovosti.

Jak se tak snadno zakecám se všim, co přede mnou neuteče, někdy před rokem jsem narazila na sympatického usměvavého pána na benzínce. Tankuje, zametá a v zimě odklízí sníh. Nám, ženským v nouzi, navíc vyměňuje žárovky a doplňuje naprosto nepotřebné kapaliny. A také rád poradí, kde máte otevřít nádrž, když najednou prostě vůbec nevíte, kde tu páčku...