Deník Antivakserky 49 - Nemusím. Chci!
Poslouchala jsem rozhovor s vakcinologem Markem Petrášem. Hovoří milým, přátelským tónem a povídal dost zajímavé věci. Není zastáncem toho, prát vakcíny do lidí hlava nehlava. Se svým týmem zkoumal, jak dlouho Pfizer chrání své příjemce před nemocí a byl ze svých zjištění v prvních chvílích zděšen. Očekával tři, čtyři roky a vyšly mu tři, čtyři měsíce. Myslel si, že udělal v metodice chybu, protože výrobce deklaroval dosti odlišnou hodnotu. Oukej. Tak budeme očkovat dvakrát ročně...
Jenže ono to nejde, dávat jednu dávku za druhou. My teda vidíme, že tady už jde úplně všechno, ale z hlediska logiky a funkce imunitního systému to prý ani nedává smysl. A nejen to, každá další dávka míru ochrany před nemocí může paradoxně snižovat. Vypadá to, že současné zkušenosti z Izraele, kde už začínají se čtvrtou dávkou, mu dávají za pravdu. Mluvil také o tom, že by vůbec nedoporučoval posilovat imunitu získanou onemocněním, dvěma dávkama vakcíny, jak to jede u nás. První dávka posílí, druhá ochranu sníží. Protože tělo není hloupé a umí se také rychle přizpůsobit, tak nějak si zvykne a přestane na umělé signály reagovat. Taky povídal, že jsme kdysi očkování dost rozuměli, že jsme byli první země na světě, které se podařilo zatočit s dětskou obrnou. A diví se, proč to teď děláme raději blbě jako všichni, než dobře a po svém.
Redaktor mu oponoval, že přece tyhle emerená vakcíny jsou tak dlouho zkoušené, od počátku devadesátých let, že nejsou žádnou novinkou. Imunulog mu s roztomile skeptickým pohledem odpověděl, že ano, už dvacet let se s nimi experimentovalo, ale stále byly hudbou budoucnosti a bylo kolem nich víc otazníků než odpovědí. Než přišla korona, zkoušely se maximálně na 2-3 tisících lidech.
Musim říct, že redaktor, kdysi až budovatelsky nadšený očkovanec, docela valil bulvy. To jsem si fakt užila. A taky si užívám, že i vědecky je pokračování tohoto experimentu donekonečna vlastně nemožné nebo alespoň neobhajitelné.
Včera došlo i na slzičky dojetí. Poslouchala jsem záznam z tiskové konference Iniciativy 21, kterou se organizátoři staví za zdravotníky, hasiče, policisty a armádu, pro které stále platí pitomá vyhláška spíchnutá na poslední chvíli horkou jehlou minulou vládou v demisi. Do konce února se musí povinně naočkovat. Zvyklí na ignoraci médií, uspořádali setkání v malém prostoru kavárny. Nečekali, že někdo přijde a ono bylo plno. Přišli i novináři, kteří běžně naší stranu Mordoru úplně ignorují.
Chápete, že studenti středních zdravotních škol jsou vyzýváni k tomu, že pokud se nenapíchají, budou muset studium přerušit nebo ukončit? Chápete, čemu vystavujeme naše děti? Naší budoucnost? Je mi z toho nanic.
Na tiskovce mluvil hasič, vojanda, lékařka, policajt. Vojanda povídala, že je zároveň sestra a že aplikovala kolegům vakcínu. Že tolik nežádoucích účinků vojáci ještě nezažili a to jsou zvyklí běžně přijmout tři čtyři očkování než vyrazí na zahraniční mise. Hodně z těch, kteří se naočkovali, odmítají třetí dávku. Že by intuice? Pan vakcinolog by jim určitě jejich rozhodnutí (v nejhoršim alespoň neveřejně) schválil... Jsem ráda, že se lidé přestávají bát a začínají vystupovat. Když nad tím přemýšlím kolem a kolem, vypadá to, že se postupně snad celý ten diktátorský systém rozpadne. Ale i druhá varianta je možná. Vyházet neposlušné a nahradit je poslušnými, otrlými, zatvrzelými.
Viděla jsem dopis, kterým v padesátých letech vyzývali příslušníky partaje, aby se, pokud mají zájem, přihlásili na uvolněná místa soudců, profesorů, obhájců, prokurátorů. Přednost měli zejména drobní zemědělci.
Kamarádky syn měl 74 letou prababičku. 13 dní po očkování zemřela na raketově rychlou rakovinu krve, kterou předtím neměla. V diskuzích jsem příběhů na toto jedno stejné brdo četla plno. Nemoc, o které nevíte, nebo kterou máte zaléčenou, se rozjede rychlostí blesku.
Ale ani o legrácky nemáme dnes nouzi. Mě nejvíc pobavili pánové a dámy z vlády, jak se fotí v tílku nebo s vyhrnutým rukávem, čerstvě přijímající třetí dávku zázračného lektvaru: "Nemusím, chci!" Nová móda je chodit na dobrovolné očkování dobrovolně. A pak že ten svět spěje do záhuby... Shrňme si to: Třetí dávka nezabrání prodělání nákazy, nezabrání přenosu, možná jen těžkému průběhu. Ale vysoce pravděpodobně nebude na omikron fungovat vůbec. Henže je projevem ohleduplnosti k občanům s rizikovými faktory.
Marodim, možná pro vás brzy budu mít i nějakou tu pozitivní zprávu...